Co to znamená v praxi
Vývojář přestane být ten, kdo píše řádky. Stane se z něj člověk, který navrhuje systém: co má agent vědět, jaké má mantinely, jak se ověří, že odvedl dobrou práci, a kdy musí rozhodnout člověk.
Cíl, který si na trénincích dáváme, zní ostře schválně: vývojáři nenapíšou ani řádek kódu ručně. Ne proto, že by to neuměli, ale proto, že jejich čas má větší hodnotu při návrhu systému než při psaní.
Z čeho se to skládá
Cesta od promptování k inženýrství vede přes čtyři otázky:
- Jak se modelu ptám? Základní práce s promptem.
- Co model potřebuje vědět? Context engineering.
- Jak přesně popíšeme, co se má postavit? Spec-driven vývoj.
- Jak navrhneme prostředí, ve kterém agenti pracují spolehlivě? Harness engineering.
Proč to management musí znát
Dvě věci se mění naráz. Zaprvé, man-day přestává dávat smysl jako jednotka fakturace. V roce 2024 tvořilo ruční psaní kódu kolem 70 % práce a účtovaly se hodiny. Když agenti běží na pozadí, platíte za specifikace, čas agentů na serveru a tokeny, ne za hodiny strávené u kódu.
Zadruhé, rozptyl ve výkonu týmu se zvětšuje. Jeden vývojář, který si agentic engineering osvojil, dokáže vyprodukovat víc než zbytek týmu dohromady.
Jak to učíme
Celodenní trénink Agentic engineering vede Michal spolu s Josefem Nevoralem, CTO, který takhle staví software denně. Pracuje se na vašem kódu, ne na cvičném projektu.